KARIÉROVÉ STŘÍPKY Q2 2026

Co sleduji kolem kariéry, kariérka na jaře 2026

Kam směřuje trh práce, jak ho ovlivňuje AI, které jsou profese, které mají (alespoň trochu) šanci na růst, co má cenu se učit? To jsou otázky, které si kladu já i moji klienti během konzultací. A tak se snažím sledovat mix zdrojů, které mi dokreslují celkový obrázek našeho současného kontextu světa práce, ve kterém se tak nějak všichni učíme znovu a znovu ověřovat a redefinovat osobní strategie přežití. A pokouším se pro sebe průběžně oddělovat, co z toho se opravdu zásadně mění téměř na týdenní bázi vs. co vlastně z toho našeho světa stále ještě zůstává platné a univerzální.

https://petradrahonovska.substack.com/p/karierove-stripky-q2-2026

1. Kariérové střípky z trhu práce

co říkají CZ zaměstnavatelé, jak prosperují regiony a ČR, Spravedlivý růst, “ghost jobs” i u nás, redefinice kariérního příběhu

• Úřad práce před pár dny vydal výstupy svého opakovaného šetření PREDIKCE A REALITA PRACOVNÍHO TRHU OČIMA ZAMĚSTNAVATELŮ »»» šetření je fakt robustní: pokrývá 17k zaměstnavatelů tj. téměř CZ polovinu.

  • 1/3 firem očekává v nejbližších 3 letech spíše růst, 1/10 pokles. ALE pozor: za poslední 2 roky rostla zaměstnanost jen o 0,1% tj. firmy jsou v odhadech dlouhodobě víc optimistické než je pak realita. Nejvíce se aktuálně poptávají montážní dělníci, ostraha a řidiči (busy, náklaďáky). Vždycky se ale musíme ptát, zda za vysokou poptávkou je růst segmentu trhu, nebo nedostatek lidí, co jsou ochotni to dělat (za nabízené peníze). Za poslední rok rostlo zdravotnictví, stavebnictví a znovu se zmátořil sektor hospitality.

  • 2/3 firem nepředpokládá propouštění kvůli AI (opět: bavíme se jen o nejbližších 3 letech), ALE pokud se podíváme na větší firmy je to méně než 1/3… tj. moc jistá ohledně “teplého místečka” bych si nebyla nikde (navíc jsme stále ještě ve fázi, kdy plošná a efektivní implementace AI do firem ještě neproběhla).

  • S flexibilitou v práci jsme na tom o kousek lépe, ale jinak stále bídně:) Part-times tvoří 12% celkové nabídky. Stále platí, že jsou dostupnější častěji ve větších firmách. Pokud bychom ale zjišťovali, kde je práce flexibilní dohromady i z hlediska místa i času i další podpory (př. sdílené pozice, firemní MŠ atp., tak už nám číslo radikálně padá > což stále vede k naprostému plýtvání pracovního potenciálu pečujících o menší děti, kteří chtějí pracovat, ale nedaří se jim kloubit pracovní dobu s otevíračkou školních institucí a celkovou péčí o rodinu.

  • Další oblíbený evergreen je naše stárnoucí populace > nejsilnější ročníky jsou dnes už kategorií kolem 55+. Takže zaměření se na tuto cílovku už není “péče o budoucí skoro-důchodce”, ale výzva, jak tuto generaci ve stále produktivním věku neignorovat, protáhnout ji schopnost pracovat (že by opět ta flexibilita?) a zároveň ji třeba přestat ve velkém (více než 50% při stopro fitu) ghostovat během výběrových řízení.

• Jeden z mých nejoblíbenějších newsletterů z CZ rybníčku je ten od Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny. Skrz něj jsem doklikala na super analýzu INDEX PROSPERITY REGIONŮ, který porovnává 206 českých mikroregionů a sleduje 49 ukazatelů v 7 pilířích kvality života. A fun fact: právě tento text píšu v regionu, který se umístil na 1. místě;) A ne, není to Praha (ta je překvapivě až 9., zejména kvůli nedostupnosti bydlení). Ale Turnovsko. Opět se potvrzuje, že prostě neexistuje často podsouvané jednoduché dělení na bohatou Prahu a dobrý život v ní vs. ostatní chudé regiony.Navrátil píše: Právě 9. místo Prahy ukazuje, že prosperita regionu není totéž co ekonomická síla jeho centra. Má-li region dostupnost služeb, sociální stabilitu, fungující školy, solidní dostupnost zdravotní péče atp., může nabízet lepší místo k životu než ekonomická centra země. Klíčová je však sociální odolnost. Jinými slovy: region může mít slušné silnice, nemocnici, internet i nádraží. Ale pokud v něm současně bují exekuce, kriminalita, nízká vzdělanost a kratší život, celkově neprosperuje. Infrastruktura pomáhá. Sociální odolnost ale rozhoduje víc. Most a Karviná to ukazují ostře. Obě města mají prvky infrastruktury, které by leckterá periferie mohla závidět. Jejich celkové skóre ale stahuje dolů sociální základ. Naopak př. Turnov není infrastrukturní supervelmoc, ale má sociální lepší soudržnost…. uvádí Navrátil.

• Jinak výše zmíněná zpráva o stavu regionů je subprojektem INDEXu PROSPERITY , kde už od r. 2022 běží roční porovnání Česka s dalšími zeměmi v Evropě podle různých ukazatelů (ekonomika, bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, …ad.). Pokud se chcete argumentačně vybavit, jak jsme na tom my Češi blbě/dobře, zajděte si sem pro data:)

• Když se ještě vrátím k tomu legendárnímu mýtu o rozdělení Česka na Prahu vs. ostatní, tak na boření tohoto stereotypu se mj. už v minulosti podíleli lidé z týmu Dana Prokopa v PAQ research, kde ve skvělém průzkumu Rozděleni svobodou (2019). Tu ukazují kategorizaci do více skupin podle různého druhu kapitálu. Inspirací byl britský průzkum M. Savage. I dnes je na webu ČRo stále dostupná kalkulačka, podle které snadno zjistíte, do jaké sociální třídy spadáte. Já jsem si ji po čase opět oprášila. Jaká třída vyšla vám?

• A protože newsletter od PAQ research je také jedním z oblíbených zdrojů, vím, že “nutně potřebuju”:) novou Prokopovu knihu Spravedlivý růst. Alespoň podle popisku se mi líbí, že rozvíjí ideu Slepých skvrn směrem k hledání možností, jak potenciál české společnosti konkrétně rozvíjet. Asi ve mě přece jen kus toho vystudovaného sociologa zůstal:)

• Z newsletteru Career Forbes mě tentokrát zaujalo téma o tzv. GHOST JOBS. Tenhle fenomén fake/mrtvých pracovních inzerátů roste jak v U.S., tak ho můžeme v menším sledovat i u nás. Je to nešvar komplikující hledání práce jednotlivcům > část pozic prostě firmy sice postují, ale vůbec je nemají zájem obsazovat. Proč to dělají? Budují si databáze talentů, často tvoří iluzi růstu (př. pro investory “hra na nábor”), testují zájem trhu, nebo třeba chtějí jen uspokojit stávající přetížené zaměstnance, že “nový přírůstek do týmu je už skoro na cestě”. Na LinkedIn a agregačních portálech je tento nešvar ještě větší než na klasických lokálních webech, protože se tam zpravidla neplatí za délku vystavení inzerátu.

• Za poslední půl rok sleduji na CZ trhu práce mezi uchazeči o práci větší nervozitu. Vnímají, že doba hledání práce se opravdu prodloužila, inzeráty s novými pracovními nabídkami sice na portálech přibývají denně, ale často buď s úplně jinými požadavky na expertízu než lidé mají, nebo bídně ohodnocené. To cca podobně ukazuje i Job index od Alma Career z II.2026, kde uvádí, že 31% lidí nevidí v nabídkách pro ně relevantní pozice, a také o 4 p.b. vzrostl počet lidí, co hledají práci déle než půl rok, oproti r. 2024. U klientů vidím, že mnoho lidí ze střední generace s vyšší kvalifikací se často vůbec poprvé setkává s tím, že při hledání práce musí vyvinout nějaké větší úsilí a zažívají poprvé při hledání frustraci.

• Pokud vás toto vše demotivuje od záměru hledat si dobrovolně novou práci, protože ta stará “už vám moc nesedí a nebaví”, zkuste aplikovat pár tipů na přerámování svoji situace, které popisují B. Burnett a D. Evanse v článku „The Better Job Might Be the One You Already Have“. Autoři uvádějí, že neexistují špatné práce, ale pouze ty, které špatně sedí. Pokud máte pocit, že ve “špatné práci” jste a změnu zaměstnavatele si nemůžete dovolit, zkuste:

  • předefinovat příběh, který si o své práci a o vás váš vnitřní hlas vypráví (reframing)

  • zkuste navrhnout úpravu náplně práce, rozdělení mezi tým atp. (remodelace)

  • zkuste změnu stejné pozice uvnitř firmy (relokace), zkuste uvnitř firmy jinou pozici (reinvence)

    
    

2. Svět práce a AI

pracovní apokalypsa se (zatím) nekoná, sprint na maratonskou trať a ztráta schopnosti ponoru, výzva umět osamět s textem, check list pro intenzivní AI uživatele

• Andrew Ng (odborník a podnikatel v oblasti strojového učení) tvrdí, že jobpocalypse se není nutno bát, protože vznikne spousta nových pracovních míst. Ng navíc tvrdí, že mnoho AI firem vypouští narativ o nahrazení pracovníků AI víc přifouknutý, aby mohla nasadit dražší ceny svých AI produktů. A běžné non-tech firmy mohou zase propouštění zaměstnanců, které již v minulosti tak i tak plánovali, zakrývat a zdůvodňovat, že je to kvůli AI.

• Já osobně myslím, že větší vlny propouštění ještě přijdou. A to ve chvíli, až se dotáhne více adopce AI do většiny firem. Zároveň se sice bude i nabírat, ale otevřené budou úplně jiné pozice s orientací na zcela jiné skills, než bude běžná nezaměstnaná populace schopná nabízet. A nůžky se budou rozvírat jak mezi lidmi, co se AI za pochodu učí vs. neučí, tak ale i mezi těmi, kdo nebudou chtít / nebudou umět držet už dnes zběsilé tempo “držet krok s dobou”. Minulý týden mě v jednom z podcastů přitáhlo pozornost právě prohlášení jednoho z majitelů tech konzultačky k tomu "držení kroku s dobou”: “Je dobře, že zaměstnankyně XY od nás odešla dobrovolně, že nestíhá a ani nechce držet naše super tempo spojené s tím, jak s AI valíme” (volně parafrázováno). A já si tak v duchu říkám: ok, také mám ráda dynamiku, akci atp., ale upřímně - kolik let může člověk na 100% držet pozornost a jel rychle na 200%? Už teď mám i při průběžném vzdělávání se permanentní FOMO. Ano, je jasné, že svézt se na nové vlně tohoto tech boomu je dobré už jen proto, aby vás následné vlny nesmetly. Ale proč v mnoha vizích vykreslujeme technologie jako pomocníka a v praxi si tím akorát přiděláváme práci (stihneme toho přece víc) a zvyšujeme tempo práce a snižujeme věk, kdy je pravděpodobné dostat infarkt? Navíc tahle rychlost sama o sobě nejde podle mě úplně ruku v ruce s hlubokou prací a pochopením problémů do hloubky. Je pravda, že už pár let dozadu C. Newport právě v knize Hluboká práce zmiňuje, že vítězové budou ti, co se umí učit jak rychle, tak se umí zanořit hluboko do problému a dlouhodobě se soustředit. Ale já sama u sebe vnímám, že poslední zejména tři roky z toho šíleného sprintu na maratonskou trať mi moc energie na hlubokou práci nezbývá a stojí mě víc a víc úsilí se právě do hluboké práce nořit.

• I v tomto kontextu ve mě fakt velmi zarezonoval další z newsletterů D. Navrátila, který píše: Digitální hluk vytlačuje tiché soustředění a vrací lidstvo z éry lineárního písma zpět do ukřičené kmenové orality. Rozebírá, jak D. Thompson a J. Weisenthal naznačují nad tezemi W. Onga a J. Meyrowitze, že právě tento „literární“ operační systém, na kterém stála moderní civilizace, osvícenství i racionální politika, nyní pod tlakem digitálních médií kolabuje. Nejde o to, že bychom přestali psát. Píšeme víc než kdy jindy. Jde o to, že píšeme a myslíme způsobem, který vykazuje všechny znaky pravěké, kmenové orality… Výzvou pro nadcházející dekádu tedy nebude naučit se ovládat nové stroje, ale naučit se znovu osamět s textem.

• Z The Algorhytmic Bridge od A. Romera (což je zaměstnanec konzultačky Cambrian AI a se zajímavým akademických backgroundem a praxí mix neurovědy, strojírenství, machine learning) stojí za to připomínat jak pozitiva i negativa AI a uvědomit si, že často jsou to dvě strany jedné mince. Tj. nemůžeme jednoznačně říci, že AI je nebo není super na učení, ALE:

  • Pasivní příjem odpovědí od AI chatů potlačuje aktivitu mozku a tvoří kognitivní dluh X aktivní naopak může mozkovou aktivitu dokonce i zvýšit.

  • Pokud si pro školu jen generuji odpovědi - stagnuji X pokud mám chatbota jako kvalitního tutora, učitele, mohu se výrazně zlepšit.

  • Krátkodobé chatování s botem může zahnat osamělost X ale dlouhodobě ji prohloubí.

  • Myslím si, že i právě jako power users bychom si měli pravidelně připomínat, že čím více chatboty používáme (snažíme se práci více zefektivnit, delegovat atp.), tak tím více se u nás snižuje tendence nedůvěřovat a ověřovat. A iluze porozumění (ale bez skutečného vhledu) roste. Pokud navíc “sval uvažování, syntézy, kritického myšlení” nepoužíváme, tak zakrňuje. Také je dobré si připomínat businessovou stránku věci: vyšší delegací úkolů na AI se zlepšuje produkt firmy, ale my se naopak z hlediska kognice zhoršujeme a stáváme se na AI závislejší.

  • A protože Romero není někdo, kdo by chtěl AI zakazovat nebo jen hejtit (připomínám, že jde o člověka s tech backgroundem), tak pro zmiňované red flags hledá alespoň nějaké cesty, jak se k tomu stavět. Zajímavé mi přijdou právě jeho “check lists for heavy AI users - what they should ask”. Romero říká, že zejména ti nejaktivnější AI uživatelé by měli věnovat alespoň 5% času na zastavení se a určitou reflexi. Tahle zastavení pomáhají vyhnout se pastem expertízy, kdy máme pocit, že “vše je jasné” a začneme mít tendenci přeskakovat důležité kroky. Protože AI není obyčejný nástroj. Ale různé způsoby používání různě modifikují náš způsob myšlení.

• Takže pokud si chcete nějaký takový check list vytvořit a čas od času si sám*a dát výzvu v podobě pár “kontrolních otázeček”, tady jsou nějaké Romerovy tipy inspirované (nejen) historickými osobnostmi:

  • Co jsem dnes udělal*a, abych zajistl*a, že žiju dobře? (inspirace Seneca)

  • Jak si hlídám mentální odstup od AI, co nechávám cíleně sobě a co AI? A jak toto pravidelně hlídám? (inspirace B. Franklin, Ignatius z Loyoly, A. Gawande)

  • V jaké oblasti mé práce jsem se tento týden díky AI zlepšila JÁ osobně, nejen moje rychlost? Pokud žádná není, AI vás začíná nahrazovat, místo aby vás rozvíjela. (inspirace Seneca, Ignatius z Loyoly) » tohle mi přijde fakt super!

  • Ještě než chabot otevřu: vím, co opravdu chci? Mám už alespoň vlastní skicu, alespoň vlastní tři body osnovy? » Různé studie opakovaně ukazují, že pokud nechávám AI navrhovat už od začátku strukturu a první skicu ideje, náš mozek podléhá kotvení “anchoring bias” a je těžké se pak od tohoto původního draftu posunout.

  • Vědomě řídím promptování? Nebo se po prvním promptu nechávám AI více vést? » Studie Wang et al. (2025) potvrdila, že pokud AI aktivně řídíte, koncentrace a kreativita neklesají. Zadávejte role, limity a nechtějte hotový výsledek, ale polotovar.

  • Zpochybnil*a jsem alespoň jednu věc v odpovědi? » Whartonova studie (2026) ukázala, že lidé podléhají „kognitivní kapitulaci“ a v 80 % případů přijmou i chybnou odpověď. Najděte v textu jedno slabé místo nebo příliš obecnou frázi.

  • Mám nastavenou, vytrénovanou AI tak, že mě nutí přemýšlet (vede mě k metakognici)? » Nature (2025) dokázal, že nejlepší výsledky má učení, kdy se chatbot ptá vás. Používejte do promptů formuli: „Než mi dáš odpověď, polož mi 2 doplňující otázky, abychom výsledek zpřesnili.“

  • Umím výsledek obhájit, interpretovat, vysvětlit i bez AI? » Pokud jen kopírujete text, nevytváří se vám v mozku dlouhodobá paměťová stopa. Přečtěte si výsledek a zkuste ho shrnout jednou větou vlastními slovy.

  • Je ve výsledku práce s AI něco mého, lidského?

  • Cítím u úkolů s AI psychickou únavu, nebo mentální otupělost? Únava znamená, že jste mozek zapojovala; otupělost značí pasivní copy-paste režim.

• Podobné téma rozpracovala už vloni také L. Lenerthová (lektorka Pythonu), která vychází jak z vlastní praxe, tak ze studií (př. Lee et al., 2025), kde jsou definovány kognitivní problémy s AI související: snížená investice do myšlení, kognitivní iluze (a za mě až rezignace), že “AI přece práci zvládne lépe”, začarovaný kruh neznalostí (nedostatek času na učení mě vede k další delegaci na AI a klouzání po povrchu, což nezlepšuje znalostní bázi), zakrňování myšlení. Doporučovaná řešení (za sebe podepisuji):

  • Reflektujte a buďte zvídaví - ptejte se AI, proč navrhla právě toto řešení a co jste se při práci nového naučili.

  • Určete si hranice - některé činnosti si ponechte výhradně pro sebe – například první návrhy textů, rešerše nebo vymýšlení struktury.

  • Nepodceňujte jednoduché úkoly - procvičujte kritické myšlení i u zdánlivě rutinních úkolů (např. psaní e-mailů bez AI), abyste si udrželi schopnost přemýšlet i v jiných oblastech.

  • Zpomalte - učení vyžaduje čas. Před použitím AI si zkuste napsat vlastní řešení na papír a nenechte se zrychlením procesu připravit o prostor pro vlastní úvahy.

• Abych do této sekce dnes dodala i nějaké tech tipy, ráda sleduji Z. Půžovou, parťačku lektorku od mého bývalého kolegy P. Mináře - Zuzka sdílí hodně super triků zejména ohledně guglích tabulek vč. různých novinek a vychytávek, které uvnitř tabulek můžete kouzlit pomocí integrované Geminy.

  
  

3. Tipy pro kariérové poradce a všechny, které kariérový rozvoj zajímá

dashboard s IT skills, AI preferuje svůj model AI v náboru, Sofa RRR metodiky, Národní cena kariérového poradenství

• Líbí se mi od M. Matolína jeho nový tool na provázanost jednotlivých IT skills mezi sebou » je to tenhle šikovný dashboard. MM logicky zmiňuje užitečnost pro recruitery, ale super je i pro kariérové poradce a zároveň pro kohokoliv, kdo si sám hledá linku rozvoje v tech sféře a ztrácí se v tom, co jak spolu souvisí.

• Kdo jste více aktivní na Linkedin, tak vás také asi od MM neminul jeho post o tom, jak testovali na 2,2k životopisech výběr pomocí AI a AI až o 23-60% pravděpodobněji vybírala CV psané ve svém modelu. Co tak slýchám z tábora náborářů, je výběr pomocí AI zejména v prvním kole více a více standardem. Otázka, kterou MM pokládá (a já souzním): kolik toho víme o black box části AI, kterou pro nábor používáme? Já klientům říkám - stejně jako jsme se nikdy nemohli zavděčit super životopisem všem recruiterům, nezavděčíme se ani všem AI modelům. Objektivitu nečekejme nikdy.

• Na mém včerejším career workshopu pro Czechitas mě zaujalo sdílení jedné z účastnic, že jejich firma otevřeně nabízí, že první kolo výběrka si kandidát může vybrat, zda bude mít s HR nebo s AI. Více než polovina lidí v tuto chvíli volí AI.

• Kdo děláte cokoliv zajímavého, neváhejte přihlásit svoje aktivity do letošní Národní ceny kariérového poradenství. Hodnocení běží v létě, vyhlášení na podzim. A právě vyhlašování je v našem oboru jedna z největších akcí, kde můžete potkat kolegy z ČR i SK. Konference je zdarma a může tam dorazit kdokoliv, koho téma zajímá.

  
  

4. Kam vás zvu

1. Jak vést strukturovaně a profi poradenský rozhovor? Tohle byla často opakující se otázka od velké části naší komunity kolem kariérka v posledních třech letech. S Luckou Václavkovou jsme tedy vloni a letos ladily a pilotovaly tento super KURZ, který všem kariérovým poradcům v této sféře dodá jistotu. 5 srpnových podvečerů po-pá, online v malé skupině. Ukázky, nácviky, písemně rozebrané kazuistiky. V červnu ještě za early bird cenu. Pokud máte ke kurzu jakékoliv otázky, napište mě na Linkedin nebo info@petradrahonovska.cz . Lucce aktuálně raději nepište, bude teď pár dní putovat po Islandu, tak zase až se nám vrátí:)

   
   

2. Kdo by měl zájem skládat kvalifikační zkoušku kariérový poradce podle NSK a chtěl se na ni fakt dobře připravit, tak pod záštitou Akademie řemesel v Praze vypisuji už 2. rok a) 1x ročně offline přípravu (92 hod, rekvalifikace) a b) 2x ročně online (24 hod + 2 hod individuálky). Dříve jsem zkoušku sama zkoušela, dnes vás na ni s radostí připravím. Nejbližší online startuji v říjnu 2026, nejbližší offline v lednu 2027. Obsahové dotazy ráda zodpovím, organizační kolegyně Radka rbenesova@zelenypruh.cz.

3. A na závěr. Sama se už těším na ledové lattéčko a čas na vlastní zastavení se. Ohlédnutí se za minulým rokem, popřemýšlení, kam v tomhle rychlo-světě chci dál směřovat. Těším se, až si už po desáté vyplním tenhle svůj nástroj pro životní inventury Kariérový diJÁř. Ráda vám ten váš ještě před létem pošlu. A tady můžete dole mrknout, že občas se nákup vyplatí zkombinovat s konzultací nebo online kurzem, neb slevy jsou v tomto ohledu výrazné;).

Kafe?

Budu ráda, že můj obsah podpoříte příspěvkem na ☕ malé nebo ☕☕ velké kafe. Děkuji.