desatero orientačních oborových tipů
pro začínající kariérové poradce a kouče
Pokud jste v oboru kariérového poradenství nováčkem, či teprve zvažujete začít, a rádi byste se zorientovali ve spleti informačních zdrojů, publikací, nástrojů, profesních uskupení a akcí, podívejte se na následující tipy, které jsem sepsala na základě osobní praxe v kariérovém poradenství, ve kterém se pohybuji od roku 2009.
V desateru jsou má osobní doporučení a tento můj výběr tipů většinou reaguje na to, s jakými dotazy se nejčastěji setkávám od nových (budoucích) kolegů a od lidí z příbuzných oborů, kteří by si rádi udělali kompletní obrázek o našem oboru.
Každopádně věřím, že i zkušenější kolegové zde najdou zajímavé info.
Článek reviduji zhruba jednou za rok. Aktuální update je z VIII. 2025.
PhDr. Petra Drahoňovská, CareerDesigner.cz
kdo a kde jsou kariéroví poradci / kouči //1
kdo tomu tady velí //2
etické & právní limity //3
sledovat euroguidance stojí za to //4
kde se potkávat s kolegy //5
metodiky & nástroje pro práci //6
ne-mít certifikát / titul? //7
s kým studovat offline //8
kde studovat online //9
supervize, mentoring a další podpora //10
1// kdo a kde jsou kariéroví poradci / kouči
Kdo naši profesi vykonává se zpravidla nazývá kariérový poradce a/nebo kariérový kouč. Nicméně ani jeden název nevystihuje ideálně celou podstatu rozsahu naší práce. Pro ni je charakteristické právě to, že sdružuje jak složku informačně poradenskou (informace o náboru, trhu práce, atp.), tak složku koučovací (od diagnostiky, s čím klient přichází, po aktivizační práci s klientem). Já osobně jsem už v roce 2012 začala používat pro označení profese jako celku familiérní pojem "kariérko", který ovšem nikde ukotven oficiálně není. Záměrem bylo právě najít nějaký kompromis, který nebude vychylovat představu o naší práci ani příliš poradenským, ani příliš koučovacím směrem.
Proč je důležité se bavit hned na začátku o názvu naší profese? Protože pojmenování souvisí jak s ukotvením naší práce v systému (což pomáhá naše služby profesionalizovat, rozvíjet), tak s očekáváním klientů. Ve chvíli, kdy zájemce o službu (ať dítě nebo dospělý) hledá podporu při řešení své situace, "kariérový poradce" mu může asociovat člověka, který mu opravdu řekne "kdo je a co má dělat". V situaci, kdy někdo narazí na "kariérového kouče", nemusí ho napadnout, že součástí služby je, mimo koučovací rámec, také poradenská práce.
Kariérko je tedy pouze můj nikde neukotvený novotvar. Co je ale oficiálně dáno, tak je popis naší práce v Národní soustavě povolání (NSP) celkově ZDE. Doporučuji nám všem se čas od času podívat na průběžně aktualizované pracovní činnosti a nároky na současné dovednosti (soft i hard skills) kariérového poradce dnešní doby.
Popis profese KARIÉROVÝ PORADCE v NSP může pomoci:
> našim klientům k tomu, aby si udělali představu, co od nás mohou očekávat
> nováčkům v oboru, aby například věděli, co z profese neovládají a mohli si to doplnit formou dalšího vzdělávání
> zkušenějším poradcům to může třeba pomoci přesněji prezentovat naši práci navenek veřejnosti
> lidem z návazných oborů (HR, psychologové, ...) pomáhá popis identifikovat, kde se naše služby ne/prolínají a co ne/mají společného
+ na popis naší profese v NSP se navíc váží nároky na kvalifikační zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací (NSK), o které se dočtete níže.
Když si aktuálně zadáte do vyhledávací lišty NSP sousloví "kariérový poradce" vyjede vám více než jedna popsaná profese (zde). Aktuálně platná je pouze tato: https://nsp.cz/jednotka-prace/karierovy-poradce. Proč tam jsou i další verze? První pokusy definovat naši pracovní náplň můžeme najít cca 15 let nazpět. Původně expertní autorský (a jeho expertní oponentský) tým definovali jednoho "univerzálního kariérového poradce". Několik let po tom došla část expertů k tomu, že by bylo optimální popsat zvlášť poradce pro školy, nezisk, sociální služby a komerční sféru. Po letech praxe (mj. i ve vazbě na problémy s profesními zkouškami) se však odborníci přiklonili zpět k původní myšlence mít pouze jeden popis profese kariérový poradce, tak jak ho najdete i nyní. Já osobně si myslím (i díky praxi toho, kdo je spoluautor, později ten, kdo tu kvalifikaci vyučuje a zkouší), že je to krok správným směrem, protože většina kompetencí jsou pro všechny segmenty trhu shodné (a ty dílčí se řeší u zkoušek. modifikací příkladů oboru zkoušeného).
V neposlední řadě bych také ráda, v kontextu diskuse o názvu našeho povolání, upozornila na nešvar, kterým je časté, velmi volné, nakládání s terminologií. :( Naše profese se dle NSP jmenuje "KARIÉROVÝ PORADCE". Ne "kariérní poradce" ani "kariérní mentor", "kariérní kouč", "profesní poradce", ...ad. Na první pohled drobnost... ALE jako komunita bychom měli být "strážci" správné terminologie především my sami. Ano, jak už jsem psala výše, ofiko název má svůj limit v tom, co asociuje, ale je to nyní naše jediná kotva, které se doporučuji rozhodně držet.
Proč? Od sjednocené terminologie se totiž pak odvíjí snažší metodické uchopení, dále pak systémové kroky. A také porozumění veřejnosti, co od nás může čekat. Čím více budeme volně nakládat s názvem naší profese, tím větší "guláš" to bude pro naše klienty, a často i pro nás samotné, např. při vymezování hranic našeho oboru. Argument, že to není nikde ukotvené, je také nepřesný. Přesné názvosloví (a s tím i vymezené hranice a nároky naší profese) máme dané právě v NSP/NSK, a ty ukotvené v zákoně jsou (zákon č. 179/2006 Sb.). Zedník také není to samé jako zednář, a hasiči také lpějí na tom, abychom jim neříkali požárníci:)
Pokud jste vizuální typy, připravila jsem pro vás infografiku, která ukazuje mj. také to, s kolika dalšími povoláními se naše práce prolíná a co je pro kariérku blízké profese typické a co vše bychom měli být schopni obsáhnout my kariéroví poradce & kouči. Celá infografika je zdarma ke stažení ZDE.
2// kdo tomu tady "velí"
Kariérko spadá legislativně pod 2 rezorty - pod MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) a pod MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). Takto je tomu také ve většině evropských zemí. Je to logické a zároveň velmi náročné na rozvoj oboru jako celek, protože každý rezort má o rozvoji kariérka poměrně rozdílné představy a zároveň ani v jednom z rezortů to není priorita. To vše (a x dalších faktorů) progres naší profese brzdí. Pojďme se podívat na detail, jak to vypadá konkrétně v jakém segmentu.
Víme už, že kariérové poradce najdeme v těchto segmentech:
> soukromá / business sféra (otevřená komukoliv)
> nezisková sféra (nejčastěji pro marginalizované skupiny, či skupiny ohrožené na trhu práce)
> veřejný sektor resp. úřady práce (jak pro uchazeče o zaměstnání, tak pro zájemce o zaměstnání - což je defacto kdokoliv)
- školy od ZŠ po VŠ, které jsou většinově veřejný sektor, z části soukromý (pro žáky, studenty, případně jejich zákonné zástupce)
Jaké legislativě tedy kdo podléhá? Pod jaká ministerstva (regulátory) který poradce spadá?
Soukromý sektor není regulovaný vůbec. Naše profese spadá do živností volných. Tj. pokud budete chtít zítra začít jako kariérový poradce/kouč pracovat na volné noze, stačí si zajít na živnostenský úřad, případně vytisknout si vizitku, udělat web - a je to. Nikdo vás nebude zkoušet, kontrolovat, regulovat. To samé platí, pokud si ke stávající profesi jako zaměstnanec (př. učitel, sociolog, manažer, kouč, psycholog, ...) přidáte nálepku "kariérový". To zda práci odvádíte kvalitně bude záviset pouze na vaší profesní etice a samozřejmě feedbacku klientů, zda se k vám budou vracet, a/nebo vaší práci dále doporučovat. O etickém přístupu více v bodu 3.
V nezisku najdeme zjednodušeně dvě kategorie organizací. Ty, které poskytují spíše osvětu, vzdělávání, poradenství. Představit si např. můžete organizace typu Aperio, Spiralis, Marter, kde je poradenství většinou dodáváno externě ad hoc podle potřeby klientů a podle možností projektů. Zde je to stejné jako v soukromém sektoru, je pouze na organizaci a jednotlivých poradcích, jak kvalitně, eticky, profi chtějí službu poskytovat. Nikdo je externě také nereguluje. Nicméně v některých neziskovkách je kariérové poradenství také ještě navíc součástí sociální práce. Ten, kdo poradenství dělá, je primárně expert sociální pracovník s doplněnou odborností v oblasti kariérového poradenství. Takové služby poskytují např. organizace typu ICP (sociální a poradenské služby pro cizince). Pokud je kariérko součástí sociální služby, pak je samozřejmě regulováno zákonným rámcem o poskytování sociálních služeb, které spadá pod MPSV. Za mě osobně je pak jen otázka, zda je praktické a reálné, aby byl jeden člověk zároveň expert na sociální práci a zároveň se stíhal neustále vzdělávat v tak širkovém oboru jako je kariérové poradenství. Tipuju, že časem se služba kariérka bude spíše designovat jako externí návazná služba na koncept celé sociální práce (např. stejně jako podpůrné terapeutické či právní služby).
Co dále spadá pod regulaci MPSV je logicky celá správa fungování úřadů práce. Mnoho posledních let byly primárním poskytovatelem kariérového poradenství pro "kohokoliv" (to je ta široká definice zájemce o zaměstnání) na ÚP tzv. Informačně poradenská střediska (IPS). Ne zprostředkovatelé práce, ale vyškolení kariéroví poradci, kteří nicméně s dalšími zaměstnanci ÚP úzce kooperovali. Dále jste mohli zaznamenat specializované kariérové poradce na ÚP např. pro cizince. Nicméně v tuto chvíli probíhá na ÚP obrovská restrukturalizace celé agendy, a je pro to obtížné (i pro samotné zaměstnance) odhadnout další směřování poradenství přímo v tomto rezortu práce.
Školní poradenství z logiky věci spadá pod rezort MŠMT. Nicméně hlavní problém je neukotvení profese kariérový poradce v legislativě. Kariérko najdeme zmíněné např. ve vyhlášce 72/2005 (Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních), ale je tam zmíněno obecně, ve vazbě na poradenské pracoviště, se ne příliš vhodným a aktuálním předpokladem, že je kariérko vždy součást práce výchovných poradců. Nicméně pokud se podíváme na kompetence a zároveň rozsah práce jak výchovného, tak kariérového poradce, tak je téměř nereálné toto vykonávat naráz jednou osobou (a to zatím odhlížím od klíčového faktu nutnosti rovného partnerského, koučovacího přístupu v poradenství, který je z podstaty věci nemožný ve chvíli, kdy s žákem zároveň řeším např. výchovný problém). Nicméně jiné další ukotvení v tuto chvíli v legislativně nemáme. Je dlouholetou ambicí naší profesní komunity prosadit do školské legislativy právě pozici kariérového poradce (a tím ji jasně a srozumitelně oddělit od role poradce výchovného). I díky tomu se bude moci kariérko na všech školách systematičtěji rozvíjet, což samozřejmě chceme už jen proto, že "školní kariérové poradenství" ovlivňuje ročně obrovské množství lidí.
---
Další legislativa, která přímo reguluje či nastavuje limity naší profese, není. Nicméně je dobré ještě pro doplnění zmínit dva zákony, jichž znalost je zároveň požadována u "kvalifikační zkoušky kariérový poradce", a to jsou:
> zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce
> zákon č. 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti
V roce 2010 se zhmotnila idea alespoň z části koordinovat rozvojové aktivity MPSV a MŠMT na poli kariérového poradenství. Vzniklo tak Národní poradenské fórum (NPF). Idea byla střídat mezi oběma rezorty po dvou letech předsednictví.
V NPF nejsou členové primárně jednotlivci, ale optimálně různé další střešní profesní organizace (př. Asociace VŠ poradců, Sdružení pro kariérové poradenství, atp.).
Idea mezirezortního sdílení je dobrá, ale v praxi hodně náročná. V minulosti se dařilo alespoň dílčí sdílení o chystaných, zejména systémových, projektech. V poslední době je aktivita spíše stagnující.
3// etické & další právní limity
Jak naši práci vykonáváme a přistupujeme k ní, závisí určitě na našich hodnotách a na určité osobně-profesní zodpovědnosti. Stejně jako lékaři mají Hippokratovu přísahu - tak i my máme k dispozici určité etické rámce, které vznikly shodou napříč oborem. Dodržování už je čistě na sebereflexi, profesní cti a svědomí každého z nás.
Na mezinárodní úrovni vytvořila nejznámější mezinárodní organizace v oblasti kariérka International Associacion for Education and Vocational Guidance (IAEVG) svůj etický kodex členů (pdf ke stažení zde). Ten ve velké míře převzalo, a do slovenštiny přeložilo Združenie pro kariérové poradenstvo a rozvoj kariéry (zde).
Protože v práci s klienty sdílíme mnohé s klasickými kouči, lze se inspirovat a následovat také etickým kodexem třeba také Mezinárodní federace koučů (International Coach Federation, ICF, v češtině zde) a jiných podobných profesních sdružení, které touto formou ošetřují práci s klienty.
Já osobně jsem zpracovala pro tým lidí spolupracující v rámci projektů Career Designer vlastní etický kodex (zde) vycházející právě z kodexu IAEVG >> doporučuji se nejen na něj podívat, ale vložit si nějaký vlastní (či zkopírovaný, inspirovaný odjinud) na váš web, kde bude veřejně vašim klientům dostupný.
Z hlediska právního, vedle norem, které upravují poradenskou práci v sektoru, kde působíme (živnostenský zákon, zákony upravující oblast školství, práce, sociální práce, ...), se nás všech asi nejvíce týká kvalitně ošetřené procesy nakládání s osobními daty našich klientů. A ne, není to jen GDPR (upravující např. jak archivujeme elektronicky i fyzicky CV a další klientské info, jaké k tomu máme procesy, ale také třeba sběr informací přes naše weby), ale jde samozřejmě i o dodržování našich českých norem. Příklad právníky zpracované smlouvy s klientem o poskytované službě, kterou aktuálně používám, je k inspiraci a nahlédnutí ZDE. Je nutné si uvědomit, že i skrze základní poradenský rozhovor, pomoc klientovi s CV atp. získáváme mnoho soukromých a často zároveň citlivých osobních údajů. A tak je třeba s nimi i nakládat - eticky a dle zákona. Bohužel zde zákon nerozlišuje, zda jsme OSVČ nebo korporát. Upřímně - na začátku je to trochu práce: popsat si procesy, uvědomit si, kde všude se nám "klientská data toulají", ale v tomto je prostě nutné být strukturovaný.
Etický přístup zároveň souvisí s nastavením hranic naší poradenské praxe. A to nejen hranic, kde se potkáváme s pracovní náplní jiných profesí (terapeuti, HR, ...), tak našich osobních hranic, které držíme během každé klientské spolupráce. Na první pohled téma sekundární, při intervizích a sdílení s kolegy většinou zjišťujeme, že jde o jednu z klíčových záležitostí, jak držet zdravý a dlouhodobě udržitelný profi vztah "poradce - klient".
Téma etiky je tedy myslím právem součástí kvalifikační zkoušky pro kariérové poradce.
4// sledovat euroguidance stojí za to
Euroguidance (EG) je evropská platforma, která má za cíl podporovat rozvoj kariérka jak jako oboru celkově, tak podporuje profesní růst jednotlivých poradců v evropských zemích vč. ČR. Evropský level Euroguidance a jejich aktivity můžete sledovat zde. Pokud se nezabýváme přímo veřejnou politikou, tak nám některé informace zde mohou připadat trochu abstraktní, a možná naší denní rutině vzdálené. Pokud ale sestoupíme z evropské úrovně na národní, k nám do ČR, najdeme na webu českého Euroguidance spoustu praktických informací i pro nás jednotlivce, které mají přímý vliv na naší praxi. Doporučuji se určitě dole v zápatí webu přihlásit k odběru newsletteru (nebo nově je zde přímo odkaz na přihlašovací formulář). Proč? Důvodů je několik.
Prvním je určitě přístup k info o zajímavých kurzech, ať u nás v ČR s českými či zahraničními lektory, či s možností vyjet do zahraničí. Dobrá zpráva pro nováčky: vy, kteří jste ještě od EG zatím nikde nebyli, máte větší šanci a přednost:) Druhým důvodem je, že můžete osobně (Praha 1), či online (zde) získat publikace z našeho oboru, které Euroguidance vydává.
A dotřetice: Euroguidance je organizátor Národní ceny kariérového poradenství ČR (NCKP), která je je jednak největší network akcí pro kariérové poradce a kouče (nyní návazně jak v ČR, tak na SK), tak také zásobníkem dobré praxe v oblasti kariérka, jak v soukromé, veřejné, tak neziskové sféře. Kdo se přihlásil a byl oceněn najdete zde ve sbornících online. Přihlásit se s vlastní zajímavou kariérovou aktivitou či inovativním kariérovým produktem můžete jak jednotlivci, tak organizace.
Informaci nejsnáze získáte na základě odběru newsletteru EG. Dříve probíhalo podávání příspěvků pravidelně cca v květnu/červnu a vyhlašování vítězů v rámci národní konference na podzim, od dob covidu se to nicméně trochu každý rok mění - o důvod navíc přihlásit se k odběru novinek a být tak v obraze:).
Proč se Národní ceny KP aktivně účastnit s vlastním příspěvkem? Nejen, že vítězové získají hodnotné ceny (př. vzdělávání, knihy, studijní cesty, ... > vyzkoušeno několikrát za vás:), ale dostávají se na prvních místech s velkým příspěvkem do sborníku a zároveň je jim v obou rezortech (školství i práce) věnovaná publicita - prostě a zkrátka, velmi velká část poradenské odborné komunity se o vašich skvělých aktivitách dozví. Všichni ostatní, kteří se přihlásili, mají stručný popis své aktivity také ve sborníku a během konference, kdy se NCKP vyhlašuje, se se všemi můžete potkat a networkovat "u stolků", kde představují návštěvníkům akce svoje činnosti, výstupy, metodické pomůcky atp. Dorazit na konferenci, kde se NCKP vyhlašuje, doporučuji i úplným nováčkům - není lepší start, kde získat zajímavé oborové kontakty.
Někdy se setkávám s tím, že se nováčci trochu ostýchají svůj příspěvek o aktivitách na jejich škole, v jejich neziskovce, firmě, na úřadě atp. podat. Mají obavu "zda je to dost dobré / inovativní / zajímavé...". Určitě vás chci povzbudit: jděte do toho. Pokud to nezkusíte, tak zpětnou vazbu odborné veřejnosti nezískáte.
5// kde se potkávat s kolegy
Profesní networking je super a potřebný v jakékoliv práci. A je užitečný nejen z hlediska spolupráce, obchodních vztahů a z hlediska vzdělávání, ale v našem oboru také pro možnost poskytnout našim klientům návazné služby tam, kde naše kompetence již končí. Navíc tím, jak se kariérko překrývá s dalšími obory + působíme v různých segmentech trhu práce, je fajn si neustále aktualizovat, rozšiřovat obzory na základě navazování osobních profesních vztahů.
Jak je zmíněno v bodě 4, stojí za to účastnit se akcí Euroguidance (vzdělávání, konference, Národní cena KP) - já osobně znám většinu lidé z oboru právě díky jejich aktivitám, kde téměř vždy pečlivě míchají poradce ze všech segmentů trhu - což považuji za velké plus, kdy nám to pomáhá trochu překračovat hranice stereotypů našich pracovišť (ať je to škola, úřad, neziskovka, ...).
Další možností, kde se potkávat s kolegy osobně, jsou setkávání a akce pořádané profesními sdruženími přímo v kariérku (a samozřejmě i v rámci kariérku blízkých oborů). V ČR v současnosti existují v našem oboru 3 hlavní profesní organizace (uvádím je v pořadí tak, jak vznikly):
> Česká asociace kariérového poradenství (ČAKP)
> Sdružení pro kariérové poradenství a kariérový rozvoj
> Expertní komora kariérového poradenství
Expertní komora se zaměřuje zejména na systémový rozvoj kariérka v ČR a na přenos inovací a expertízy.
ČAKP se zaměřuje na sdílení dobré praxe, workshopy, s vazbami na oblast HR.
Sdružení KP se zaměřuje na téma profesního rozvoje, síťování a prezentace kariérového poradenství.
Samozřejmě jejich tématické zaměření není striktně vymezené, ale je o hrubou skicu pro vaši představu. Za dobu fungování vidím, že témata jsou také ovlivňována např. projekty, do kterých se organizace zapojují a aktuální poptávkou členů.
Já osobně jsem byla hned od založení členem Sdružení KP, za bývalé zaměstnavatele jsem byla i členem ČAKP, nyní ale preferuji členství v širších komunitách přesahující náš obor a jsem členem sítě https://www.redbutton.cz/ a členem jsem byla roky v českém i guatemalském ImpactHUBu.
Akce pro veřejnost (konference, networking, či v rámci vzdělávání) se samozřejmě občas objevují jako součást projektových či jiných soukromých aktivit (př. networking aktivity kolegyně Lucie Václavkové ad.). Nezbývá než doporučit: vydejte se mezi kolegy, ptejte se, co dělají, vyměňte si vizitky, kontakty na LinkedIn... nikdy nevíte, kdy se naskytne možnost tvořit něco společně.
Lucka zároveň založila na Facebooku skupinu Kariéroví poradci, koučové, lektoři a další nadšenci CZ & SK, kde se dostanete k novinkám, akcím, knihám, metodikám, které mezi sebou členové sdílejí. Vaší aktivitě, která bude jakkoliv přínosná pro ostatní kariérové poradce/kouče, se samozřejmě také meze nekladou:) Pointa je ale opravdu v tom, aby každý nejen čerpal od pár aktivních, ale aby fakt většina komunity občas něco zasdílela (protože určitě JE co sdílet). Rozhodně není budoucí ambicí Lucky (s dovolením teď mluvím trochu za ni, protože tohle téma spolu hodně často řešíme), aby neustálé dodávání novinek a zajímavostí táhla sama. Kdo jste někdy správcoval byť menší skupinu, víte, kolik je to neviditelné práce. Aktuálně je nás tam přes 2 tisíce, což už je myslím solidní základ pro zajímavé know-how tipy.
V letech 2017 - 2019 jsem s kolegy a za velké podpory naší komunity spoluvytvářela Katalogu poradců (pod FDV v rámci projektu JobHub). Přehled kolegů napříč celou ČR a napříč všemi segmenty, možnost jejich filtrování podle různých parametrů (v jakém regionu působí, pod kým, za kolik, ...), pomůcek a metod, které rádi používají či je spoluvytvářeli, case studies, ... to vše fungovalo až do roku 2024. Po ukončení aktiv Fondu dalšího vzdělávání (FDV) byly výstupy převedeny pod GŘ ÚP, které rozhodlo fungování této unikátní a užitečné stránky ukončit (přestože ÚP bylo původním partnerem projektu). Pro představu najdete náhledy v "oživovači mrtvých webů" tady: https://web.archive.org/web/20230921122804/https://katalog.job-hub.cz/poradci.
Ukončení tohoto webu považuji fakt za nešťastné, protože to nebyl jeden z dalších "rozcestníků", ale systematický nástroj, který celé naší komunitě pro lepší networking v online prostředí prostě chybí. Věřím, že někdy nastane čas a budou prostředky původní myšlenku Katalogu oživit.
6// metodiky & nástroje pro práci
Pár let dozadu si pamatuji, jak většině poradců u nás nezbývalo nic jiného, že si hledat inspiraci, nástroje, publikace v zahraničí. Což je samozřejmě stále, v rámci rozšiřování obzorů, důležité. Ale osobně mám velkou radost, že za posledních pár let se objevilo mnoho knih, nástrojů (offline i online), metodologií, didaktických tipů, které jsou zajímavé, inovativní a vytvořeny poradci v ČR, jak v soukromé, tak v nezisk, tak ve veřejné správě. Podle mého názoru k tomu přispěla mj. právě také organizace Národní ceny kariérového poradenství (NKCP) ze strany Euroguidance. Výše jsem už zmiňovala, že i v případě, pokud byste čerpali pouze ze sborníků minulých ročníků NCKP, získáte opravdu mnoho inspirace, jak pestře lze nastavovat kariérko ve vaší organizaci a jaké vznikají nástroje, appky, metodiky.
Dát dohromady seznamy profesní inspirace v oblasti kariérka se v dnešní době pokusilo už více organizací, a to jak na národní, tak také na regionální úrovni. Příklady aktuálních "rozcestníků" na různé zdroje najdete tady
(ano, je to takový rozcestník rozcestníků :D):
> Výběr za Euroguidance najdete zde.
> Výběr z PPP a SPC Hradec Králové (zejména publikace) zde.
> Výběr ostravského MSP (zejména metodiky, nástroje zde.
> Výběr KCV Plzeň (ex Infokariéra, zejména metodiky, pracovní listy) zde.
A protože nejvíce aktuálně vzdělávajících se poradců najdeme na školách, vybírám příklady často poptávaných populárních metodik a/nebo pracovních listů přímo pro školní poradce:
> Kariérová poradkyně, kariérový poradce. Vzniklo v JHM kraji: JCMM / Vzdělávání všem. 2020.
> Metodika práce s žákovskými portfolii, Vzniklo v JHM kraji: JCMM / Vzdělávání všem, Kirchnerová, Šnepfenbergová. 2023.
> Metodická příručka k tématu Člověk a svět práce. Vzniklo v Jihomoravském JCMM / Vzdělávání všem, Těthalová, Václavková, Šnepfengerová a kol. 2020.
> Volba povolání bez předsudků. Vzniklo v Gender Studies, Kolářová a kol. 2014.
> Metodika Přednost přednostem. Vzniklo v rámci ESF pod SCIO, Čížková, Vobecká. 2013.
Mnoho materiálů z výše popsaných metodik lze samozřejmě v pohodě aplikovat i do práce s klienty v neziskovém či soukromém sektoru. Zejména pokud jde o techniky přímé klientské práce. V další části naopak přikládám a budu doplňovat další metodiky, které vnímám jako více obecné, pro kohokoliv z profesionálů v oblasti kariérového poradenství, kde samozřejmě i školní kariérový poradce může čerpat inspiraci:
> Metodika bilanční diagnostiky. Vzniklo v rámci projektu TAČR, 2015.
... pro vyvážení doplňuji k té bilančce náhled od Tomáše Šprláka na přístup testování v kariérovém poradenství, se kterým naprosto názorově souzním. Zároveň v článku najdete odkazy na testovací nástroje, které může v kariérku používat jakýkoliv poradce bez podmínky psychologického backgroundu. Já bych ještě k tomu výčtu doplnila snad už jen Big 5 + DISC (CrystalKnows) + Belbin team roles + Gallup + Talent Kompas.
Všechny výše uváděné zdroje, metodiky, informace vznikly z veřejných zdrojů (většinou mix EU, národních a regionálních rozpočtů). Nicméně i soukromí kariéroví poradci, mezi které se také řadím, nezahálejí a tvoří pro komunitu na vlastní náklady další pomůcky a nástroje.
Největší komerční výběr fyzických nástrojů, a hlavně různých typů karet pro práci s klienty (ať jste kariérový poradce či terapeut), najdete na eshopu b-creative Magdy Shymon. Magda je psycholog a kariérový poradce na VUT a část karet přivezla ze zahraničí a přeložila, část sama vytvořila a část prodává od dalších autorů. Je to určitě největší eshop tohoto typu. Pro kompletní obrázek o nástrojích bych už jen doplnila ještě tyto dva zdroje pomůcek tvořených jak ze soukromých, tak z veřejných zdrojů, a to jsou troje karty (pohovor, motivace, profese) a nově i "U-Cube kostka" za Centrum kompetencí a dvoje karty (inteligencí a nově talentů) za ostravské Regio. A pro komplet obrázek je zde odkaz na obrázkové profesní "kiwi-karty" a další karty charakteristik (ideálně pro práci s cizinci, neb je každá karta ve více jazycích) používané s oblibou na IPS ÚP.
Za CareerDesigner jsem pro vás připravila 2, resp. 3 tyto základní rozvojové nástroje:
1) Kariérový diJÁř (verze pro studenty X dospělé) tištěný najdete zde a jeho online podobu diJÁř jako pdf zde
2) tištěnou facilitační pomůcku KarTY pro volbu střední školy zde - pro optimalizaci komunikace dítě-rodič-škola
Jsem moc ráda, že od roku 2015, kdy většina nástrojů vznikla, už mám spoustu zkušeností:
- ať si s nástroji pracují rozvojově jednotlivci
- nebo je kariéroví poradci a kouči postupně využívají na individuálkách
- nebo si je některé školy zařazují do knihovny inspirací
- nebo mám mezi školami klienty, kteří př. dětský dijář každoročně navazují a tato osobnostní linka je nedílnou součástí práce s portfolii žáků
7// ne-mít certifikát / titul?
Častá otázka je, zda "mohu kariérového poradce někde oficiálně vystudovat"? Odpověď zní ano i ne... běžnější praxí je, že to široké spektrum informací, znalostí, dovedností z našeho oboru prostě po střípkách skládáme z různých kurzů (edu: neformální), škol (edu: formální), praxe (edu: informální). Informace, kde hledat kvalitní kurzy najdete v dalších bodech.
Pokud toužíte po VŠ (Bc.) titulu právě v této oblasti, a nechcete na peďák, ani na sociologii, ani na ekonomku, ani na psychologii, ani na andragogiku (což jsou asi nejtypičtější blízké obory, které má vystudováno většina současných kariérových poradců, koučů), můžete se podívat na obor Kariérové poradenství a vzdělávání (odkaz bohužel každoročně mění, proto guglete "ivp + čzu + kariérové poradenství"), který najdete trochu překvapivě v Praze v Suchdole pod ČZU Institutem vzdělávání a poradenství. Osobně se mi líbí, že je studium hodně zaměřené na praxi, praktické úkoly, cvičení a pravidelně zvou do výuky lidi z praxe (i já si tam občas od počátku založení oboru zahostuji:).
Pokud už vás další studium na VŠ neláká, s jedním titulem si vystačíte, ale rádi byste přeci jen nějaký oficiálnější dokument, hodnotný komplexní certifikát přímo v oblasti kariérka jako celku, pak je fajn se možná podívat na to, co nám nabízí Národní soustava kvalifikací (NSK, navazující na NSP). Zde najdete vedle popisu stovek zkoušek jiných profesí, také profesní kvalifikaci kariérový poradce, kde zkouška podle kvalifikačního standardu (daného zákonem 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání) testuje jak hloubku vaší teorie, tak schopnost aplikovat teorii do praxe.
Na tento typ zkoušky se můžete teoreticky i připravit sami: dle detailního popisu na webu vždy velmi přesně víte, co je předmětem zkoušení a jakou formou (nejčastěji kombinace teoretický popis, či praktická ukázka). V záložce Autorizované osoby (což jsou ty subjekty, které přezkušují) je u názvů organizací či jednotlivců malý kalendářík v případě, že je aktuálně vypsán termín zkoušek. Pozor: zkouška je ze zákona minimálně 4 hodinová a NElosujete si z otázek popsaných v kvalifikačním standardu (jako třeba u maturity), ale se zkušební komisí procházíte opravdu každý bod jednotlivě do velmi velkého detailu a přesahu do praktických ukázek. Zkouška je zpoplatněná.
Mnoho autorizovaných osob vám zároveň nabízí se na zkoušku připravit formou jejich kurzu. Teoreticky také lze také přípravný kurz absolvovat jinde, než děláte zkoušku. Nicméně v praxi se to moc neděje. Každopádně já z mé vlastní zkušenosti (jak zkoušející tuto NSK zkoušku, tak aktuálně v pozici lektorky, která na zkoušky připravuje), doporučuji přípravné kurzy ke zkouškám absolvovat. U některých kurzů tohoto typu dokonce můžete zkusit žádat o proplacení ÚP (ale zde je to bohužel dost na individuálním posouzení lidí z ÚP v jednotlivých pobočkách). Co vidím jako skvělé je, že se na takových kurzech potkáte s podobně naladěnými a motivovanými lidmi a vedle samotné přípravy na zkoušku vždy všichni účastníci nejvíce cení sdílení z praxe, jak od lektora, tak právě od kolegů z terénu.
Co moc osobně nedoporučuji: mít nulovou praxi, jít na kurz, a nabiflovat se na zkoušku odpovědi (sice správné, ale bez znalosti terénu), není opravdu pointou (i když to teoreticky zákon nezakazuje). Má jít primárně o zkoušku ověřování dosavadní praxe. Můj tip (čistě na základě zkušenosti zkoušejícího) je, pokud po vás př. váš zaměstnavatel chce mít zkoušku dle NSK, absolvujte nejprve pár dílčích menších kurzů (klidně jednodenní, či jiné úvody do tématu). Ujistěte se, že se tomuto tématu opravdu chcete věnovat. Začněte, byť v malém, poskytovat základní poradenskou praxi. Pokud vás téma kariérka baví, absolvujte přípravný kurz a během něj stále průběžně prohlubujte praxi. Oboje se bude krásně doplňovat. Teprve po té se přihlaste ke zkoušce. Přijde mi, že touto cestou jednak nebydete jistoty, že do tohoto tématu chcete investovat další čas a peníze. A zároveň si z přípravného kurzu odnesete mnohem více, protože si to už budete moci spojovat s vašimi prvními praktickými krůčky. A samozřejmě i absolvování zkoušky pro vás bude mnohem snazší.
Já osobně se aktuálně podílím na dvou přípravných kurzech pro zkoušky podle NSK pro tyto autorizované osoby: Akademie řemesel Zelený pruh (kde jsem i dříve zkoušela) a Centrum kompetencí. Zkoušky (i přípravné kurzy) u obou subjektů jsou v Praze. O délce, formátech těchto kurzů se můžete dočíst více v následných sekcích 8 a 9.
Pokud bych si měla vybrat variantu na Moravě, kurzy a zkoušky bych asi dělala u autorizované osoby Jana Galová.
8// s kým studovat kariérko offline
Ambicí této sekce není udělat komplexní výčet (on-site / offline) kurzů a workshopů, protože nabídka se dost proměňuje. Třeba mj. také v závislosti na různých běžících projektech atp. Ráda bych spíše v této sekci uvedla určité "stálice" a organizace i jednotlivce, kteří se v našem oboru pohybují dlouho a přinášejí dlouhodobě kvalitní výběr témat, novinek a metodologií.
Pokud pokukujete po nějakém opravdu komplexním kurzu, který vám pokryje v oblasti kariérka 100% vše, tak myslím, že takový kurz nenajdete. Nehovořím jen o rozsahu, ale primárně o tom, že náš obor je velmi rozkročený do šíře, hodně se proměňuje (nejen vlivem dynamiky trhu práce) a můžeme najít také různé principy zastávané různými lektory. Jasně, níže uvádím i delší kurzy, které vám dají základ, ale berte to, že i dlouhodobý kurz bude pouze prvním kouskem puzzle, které budete, v ideálním případě, neustále doplňovat dalšími a dalšími dílky. Za mě tedy není nutné měsíce přemýšlet, čím začít. Prostě něčím začněte - a hlavně pak stále pokračujte:)
Nicméně pár pragmatických tipů pro výběr offline vzdělání bych vám přece jen dala, abyste alespoň tušili, od čeho se odrazit. Protože jsou to časté dotazy, které dostávám od klientů, kteří se do kariérka chtějí více ponořit, a/nebo je vídám právě třeba v FB komunitě kariérka.
Rada na začátek zní možná banálně - prostě si hoďte do google "kurz kariérové poradenství". Jak už jsem zmínila, velká část aktivit, které se v kariérku odehrávají (vč. kurzů), běží z různých veřejných grantů, projektů... a ty se stále mění. I proto je udržování neustále aktuálního přehledu kurzů téměř nemožné. Jako u každého prozkoumávání nového tématu platí tyto principy:
1/ Na začátku volte, jako oborový nováček, spíše více krátkodobých kurzů, workshopů od různých organizací, s různými lektory. Je to rozhodně lepší než dlouze bádat nad ideálním dlouhodobým kurzem. Díky tomu si začnete (bez velké časové a finanční investice) dělat obrázek, kdo je v komunitě kdo. A jaká témata a čí lektorské pojetí vám osobně sedí. Upřímně myslím, že v této fázi je opravdu jedno, kde pár hodit sebe-edukace strávíte. Tu hodnotu má samotný proces zkoumání, porovnávání a třídění vašich myšlenek o oboru jako celku.
2/ Pokud už "oťukávací" krok č.1 máte za sebou, začněte systematicky doplňovat know-how napříč oborem. Cílila bych na to, abych si v dlouhodobém horizontu udělala nějaký vlastní systém, jak si rovnoměrně a konstantně doplňovat info ze základních 4 kategorií, které pro výkon naší práce potřebujeme. Konkrétně jak z oblasti světa práce (trendy, data, ...), tak z oblasti osobnostního rozvoje (kompetenční mapování, práce s osobní značkou, ...). Dalším šuplíkem jsou pak aktuální témata (typu AI v kariérku, green guidance atp.) a za mě také vhledy do oborů, které s námi nejblíže "sousedí" jako je třeba HR či terapeutická práce (např. pro témata vyhoření, specifika náboru lidí na spektru, jak trh práce vnímá career switchers atp.). Jo a časem nezapomeňte, že i podle toho, co sami často učíme, bychom se měli řídit:) Konkrétně mám na mysli koncept, že v ideálním modu dalšího profesního vzdělávání máme rozvíjet jak to, co nám za dovednosti, informace chybí, tak i to, v čem jsme skvělí (appreciative inquiry).
3/ Pokud máte předvybraná témata, můžete "jít po lidech". Ať je to myšleno tak, že jdete za konkrétním lektorem (dnes většina z nich také tvoří obsah na sítě, tak si snadno vše dohledáte a utvoříte obrázek). Nebo i ve smyslu, s kým se chcete vlastně oborově potkat. Jsou kurzy, na kterých najdete převážně školní poradce, jsou akce, kde je to trochu pestřejší mix. Už jsem několikrát slyšela i zpětku na některé kurzy, kde byl 1 člověk samoplátce (většinou z komerční sféry) vs. zbytek skupiny měl kurz hrazený z práce (většinou z veřejného sektoru), že samoplátci nevyhovovalo pomalé tempo uzpůsobené většině. Pokud je toto pro vás podstatné, zjistěte si tyto info od organizátora předem.
U lektora bych se zaměřila na to, co od něj přesněji chcete - i jedno téma může být podáno velmi rozdílně:
> pokud chci inspiraci, nadhled, novinky, trendy, nemusí lektor dělat přesně v práci to, co vy (př. lektor nemusí být školní poradce, aby vám ukázal, co se na trhu práce děje... naopak zde někdo ze soukromého segmentu bude přínosem)
> pokud hledám, jak přesně udělat audit kariérka ve škole, budu se dívat na lektory, kteří už audit na x školách reálně dělali
> pokud hledám, jak vést s klientem rozhovor, budu hledat lektora, který má minimálně z 50% pracovní praxe 1-1 aktivity, ne jen skupinovky a metodiky atp.
Pro některá témata stačí i "jen dobrý lektor" (znalý řemesla poutavě a efektivně přednášet), který s praxí moc nepřichází do styku. A ano, najdete i lektory kariérních témat, kteří samotné kariérko nedělají. Nicméně pro lektorování některých témat je podle mě denní klientská praxe nezbytná. Pokud lektor není u kurzu uven, či máte pocit, že na webu není dostatek info, které potřebujete, neváhejte si je od organizátorů vyžádat. I to, jak s vámi organizátor bude komunikovat, bude dílčí informace o profesionalitě, se kterou ke kurzům přistupují.
4/ Pokud chcete více názorů než jen váš dojem, poptejte názory na konkrétní kurz a jeho přínosy a nastavení studia třeba právě ve FB skupině kariéroví poradci.
5/ Až po pár kratších kurzech a nějaké té sesbírané zkušenosti coby účastník, volte rozsáhlejší celky studia.
Pojďme tedy už na tu inspiraci ohledně konkrétních kurzů.
Jak už jsem uváděla, o pestrou nabídku různých lektorů z ČR i zahraničí se napříč segmenty kariérka stará Euroguidance. Přihlášky na kurzy ideálně neprošvihnete, pokud budete odběrateli newsletteru ("subscribe" najdete úplně dole, v zápatí webu). Pokud máte angličtinu alespoň na B1, nebojte se zkusit i akce v angličtině. Pokud je na kurz, které jsou většinou hrazené z EG budgetu (tj. pro nás zdarma) převis zájemců, hraje roli motivace, vaše aktivita v kariérku a přednost pro nováčky. Zde v nabídce EG nehledejte dlouhodobé kurzy, ale spíše dílčí ochutnávky různých témat. Občas byl v nabídce i "vícedílný" set workshopů, nicméně je to spíše výjimka. Výhodou ovšem je, že zde může čerpat první inspiraci jak nováček v oboru, tak, díky prostoru na sdílení, který většinou na workshopech je, také zkušenější poradce. Super bylo, že člověk se touto cestou mohl dostat i k zahraničním lektorům, kteří si u nás v ČR zahostovali. Jen bych trochu pragmaticky mírnila očekávání, protože budget EG je skromný, a každý rok je velkou otázkou, kolik se toho na tuto edu činnost alokuje.
Co se týká spíše krátkodobého a střednědobého vzdělávání budoucích i stávajících kariérových poradců a koučů (bez ohledu na to, zda děláte ve škole, na ÚP, v neziskovce, či soukromě) doporučuji se zúčastnit kurzů některé z těchto organizací, které sami kariérové poradenství nabízejí a realizují (pro různé cílovky):
> kurzy Centra kompetencí (Praha)
> kurzy Aspektu (Náchod, Rychnov n.K.)
> kurzy JCMM / Vzdělávání všem (Brno) - zde je nyní asi přesun edu aktivit více pro VIM Brno
> kurzy České asociace kariérového poradenství (Praha)
Kurzy blízké kariérku, s častým přesahem do psychologie, koučinku:
> kurzy koučky a psycholožky Sylvie Navarové (Brno)
> kurzy Školy manažerského rozvoje (Ostrava)
Ad hoc realizované kurzy ze systémových projektů - aktuálně např. běží:
> kurzy pro školní kariérové poradce VIM (Brno)
> kurzy pro školní kariérové poradce PII (Praha)
V těchto případech jde o tzv. IDZ projekty - zkuste hledat aktuální nabídku ve vašem kraji.
Problém většinou bývá velmi úzce vymezená cílová skupina (př. školní kariéroví poradci).
Za poslední dva tři roky vnímám, že se otevřelo i více dlouhodobých kurzů, zejména (ale ne jen) orientovaných na přípravu na výše zmíněnou kvalifikační zkoušku podle NSK. Zde opravdu znovu doporučuji nebrat si hned zkraje, bez jakýchkoliv znalostí a praxe, takový velký závazek, pokud jsem doposud žádné menší kurzy v kariérku neabsolvoval/a. Pokud už alespoň nějaké základní povědomí máte, bude to naopak skvělá zkušenost si vše rozšířit a utřídit. Dlouhodobé kurzy oceňují nicméně opakovaně i letití profíci v kariérku. Jednak kvůli příležitosti trochu vykouknout ze své bubliny, networkovat s dalšími účastníky, a aktualizovat si a utřídit si dosavadní know-how. Pojďme se podívat na pár příkladů:
> Příprava na kvalifikační zkoušku na Akademii řemesel - offline Praha (92 h) i online verze (26 hod) (školím já)
> Dvouletý kurz celoživotního vzdělávání na Karlově univerzitě na FHS - offline (pá+so 250 h) Praha (tým S. Pýchová, D. Madziová, N. Jakobová, I. Kirovová, L. Němcová , školím zde i já) - tady v tomto formátu je unikum mix lektorek a také formální univerzitní akreditace, možnost mini praxe a příprava na kvalifikační zkoušku
> Kariérový poradce v rámci partnerství VISK - offline (80 h) Praha (školí ?? neuvedeno ??)
> Kvalifikační kurz pro kariérové poradce - offline (40 h) Praha (školí tým EKS)
> Kurz k profesní zkoušce kariérový poradce - offline (12 h) Praha (školí Z. Hendrychová)
> Přípravný kurz k profesní kvalifikaci kariérový poradce - online (66 h) odkudkoliv (školí V. Stojar, J. Galová, M. Stašková)
> Přípravný kurz na kvalifikační zkoušku pro kariérové poradce - kombinovaně (36 + 24 h) Brno (školí M. Miškelová)
Poznámka: nejde o komplet výčet, jmenuji kurzy aktuálně dostupné, většinou od profesionálů, kde znám a dlouhodobě sleduji jejich práci (mimo poslední odkaz). S většinou se shodneme na důležitosti mapování kompetencí, aktuálních trendech v kariérku, na tom, že testování není jediný nástroj a středobod naší profese, a také na tom, že kariérko je obrovský obor a nikdo z nás nemá patent na "správné pojetí".
A úplně na závěr, pro úplnost pohledu na offline vzdělávání pro kariérové poradce: doporučuji se podívat na aktivní aktéry ve svém regionu. Často se jejich nabídka o trochu hůře guglí, protože organizátoři spoléhají primárně na povědomí o svých aktivitách v daném městě/kraji. A kariérko také není nutně jejich hlavní a jedinou agendou. V některých regionech je tahounem akcí pro kariérové poradce hospodářská komora (př. České Budějovice), někde lokální IPS Úřadu práce ČR (v minulosti př. Děčínsko), někde příspěvkové organizace kraje (př. Vysočina) atp. Tyto instituce často otvírají ad hoc různé kurzy pro poradce přes momentální dotační programy typu KAPy, MAPy ad. Nicméně právě veřejné peníze mohou podmiňovat zúžení cílové skupiny účastníků, do které se ne vždy trefíte.
9// kde studovat kariérko online
Online vzdělávání je dnes standard a má mnoho podob. Od online workshopů vedených "živými" (zatím:) lektory, přes webináře bez interakcí, přes samonosné e-learningy dostupné 24/7, až po různé materiály určené pro samostudium a informální vzdělávání. V této kapitole vám poskytnu od každého pár tipů. Na netu je samozřejmě výběr takřka nekonečný (zvlášť pokud se učíte i v cizích jazycích), moje síto výběru je buď vlastní dobrá zkušenost nebo doporučení někoho, v koho mám důvěru.
Začneme s první kategorií: online formáty s živými lektory:
> už v kapitolách výše najdete odkazy na kvalifikační kurzy pro kariérové poradce, z nichž některé jsou také v online podobě (př. moje verze pro Akademii řemesel, verze J. Galové)
> některé online formáty najdete u klasických poskytovatelů "open ad hoc kurzů" tj. u velkých vzdělávaček, v minulosti jsem takto školila třeba pro VOX, poslední roky školím kurz Školní kariérový poradce online pro Seminarii (vypisováno cca 1x za semestr)
> pokud vyhledáváte zejména tento formát, poptejte se na aktuální nabídku u svých oblíbených vzdělavatelů typu EKS, Ceteras, ... (delší výčet těchto organizací najdete v kapitole výše)
> aktuálně také najdete mnoho online kurzů s lektory v rámci IDZ projektů - nejvíce asi v rámci také zmiňovaných kurzů na brněnském VIM a pražském PII
> ráda také doporučím kurzy na webu Smartee, vedené P. Šnepfenbergovou a K. Málkovou - obě jsou zkušené poradkyně i metodičky
Druhá kategorie jsou online formáty určené k samostudiu (24/7) bez přítomného lektora jako systematický e-learning:
Některé kurzy jsou koncipovány jako "blended learning" tj. s občasnou podporou komunity, lektora, ale níže jsou odkazy na formáty, které stojí z většiny spíše na tom formátu "studuj sám podle svých možností a potřeb".
E-LEARNINGY URČENÉ PŘÍMO PRO PORADCE
> Kariérové poradenství pro 21. století - klasický e-learning přímo pro kariérové poradce, zdarma, v 5 jazycích (CZ, SK, PL, EN, NS)
> Online kurz kariérového poradenství - produktová záležitost, zdarma, vede poradce, jak pracovate se Salmondem
E-LEARNINGY OD PORADCŮ/HR PRO KLIENTY, PŘÍPADNĚ PRO ROZŠÍŘENÍ OBZORŮ PORADCŮ
> Tereza Valnohová - Průvodce kariérou - jak hledat kariérní směr, CV, pohovory
> Kateřina Morávková - Kariéra pro holky - hledání kariérního směru
> Alexander Móži - Ako si plánovať kariéru - hledání a plánování kariérní cesty
> Petra Drahoňovská - Profesní křižovatky - systém hledání práce, CV, LinkedIn, pohovory, profesní portfolia, JÁ s.r.o. osobní značka
V mém případě jsem e-learning (ať ten k tématu osobní značky či celkově zaměřený na hledání práce) chtěla koncipovat jako seriál, který na sebe volně navazuje. Zároveň jsem vycházela z potřeb klientů, kdy si občas lidé potřebují doplnit jen nějaký střípek informací a bylo by pro ně neefektivní kupovat celý kurz - proto lze koupit know-how z mého kurzu jak po kapitolách, tak i po jednotlivých dílech (a samozřejmě i jako cenově zvýhodněný celek). Promítla jsem do obsahu 18+ let zkušeností na trhu práce a mám fajn ohlasy např. od lidí, kteří leta práci hledat nemuseli a najednou zjišťují, kolik se v této sféře věcí změnilo. Tematické členění vzdělávacího seriálu jak pro hledající práci, tak pro kariérové poradce, je:
> systém hledání práce
> CV na dnešním trhu práce
> profesní portfolia a offline i online nové možnosti hledání práce
+
- a dílčí rozsáhlý kurz "JÁ s.r.o." k tématu osobní značky a dlouhodobné práci s ní na rozvoji kariéry.
Třetí kategorie, která je v posledních letech populární, jsou webináře:
Oproti systematickému e-learningu (či blended formám) jsou webináře většinou věnovány ad hoc tématům. A v něčem se mohou prolínat nastavením s krátkodobými online kurzy. Velmi častým formátem webinářů je totiž dnes mix živého online vysílání (s možností lektorovi, přednášejícímu pokládat otázky, nebo lektor přímo interakci s lidmi aktivizuje) a následného záznamu, který je někde online posléze k dispozici.
WEBINÁŘE PŘÍMO PRO KARIÉROVÉ PORADCE
> Euroguidance a jeho záznamy webinářů najdete na YT
> CERIC (Kanada) webináře pro kariérové poradce (v EN).
WEBINÁŘE Z DALŠÍCH OBORŮ, KTERÉ MOHOU INSPIROVAT + DALŠÍ AD HOC ONLINE KURZY
> Národní pedagogický institut (NPI) a jeho webináře najdete na YT
> Epale ČR a záznamy webinářů zaměřené na oblast dalšího vzdělávání na YT
> Informační a poradenské centrum ZČU nabízí některé webináře na YT
> Pražský inovační institut (PII) má webináře z minulého iKAP projektu na YT v tomto playlistu
> Krajské centrum vzdělávání Plzeň má své YT playlisty
> Seduo kurzy (sekce osobní rozvoj zde, kategorie Kariéra)
> Udemy, Coursera, SkillShare a EdX (v odkazech najdete předfiltrovaná kariérní témata, většina v EN)
WEBINÁŘE 2v1 URČENÉ PORADCŮM I VEŘEJNOSTI
Od dob covidu 2020 pro vás připravuji spolu s Lucií Václavkovou sérii webinářů #zdarma postavenou na principu položených otázek z publika (vše kolem kariéry i kariérka), na které live odpovídáme. Záznamy starších dílů a možnost se registrovat s vlastní otázkou do dílu nového najdete:
Do čtvrté kategorie s dovolením namíchám jak blogy, tak newslettery, tak podcasty.
V některých případech dělají autorské týmy u stejného obsahu zároveň i všechny tyto kategorie. Někde najdete zaměření jen na jedno z toho.
BLOGY / NEWSLETTERY
> kariérový blog / newsletter Lucie Václavkové
> kariérový blog / newsletter EKS
> kariérový blog / newsletter KCV (ex Infokariéra) Plzeň
> kariérový blog Řízení školy - kariérové poradenství (Wolters Kluwer)
> trendspotting blog Pavlíny Louženské
> HR blog / newsletter Petry Nulíčkové
> HR blog / newsletter Jan Tegze
> HR blog / newsletter / magazín Alma career (ex LMC) - tady je rozcestník na články, newsletter, datovou snídani, materiály ke stažení
> kariérový blog / newsletter Forbes
+
Moje BLOG články Career Designer najdete zde v archivu webu nebo trochu jiný výběr zde v archivu NEWSLETTERU LinkedIn.
Moje rozsáhlejší monotématické dlouhé články a další materiály zdarma najdete na www.KarieroveTipy.cz.
Odběr mého newsletteru najdete v zápatí webu CareerDesigner.cz) - poslední roky se fakt spamu nemusíte bát, reálně píšu 1-2x newslettery ročně max... je to i stylem, který mě baví, kdy se zaměřím na nějaké větší téma, které detailně rozpracuji.
PODCASTY, které často mají i svoji textovou podobu a/nebo svoji video podobu, se stále v ČR rozrůstají. Je to můj oblíbený formát jak z důvodu toho, že si je mohu pustit u uklízení, tak (hlavně:), že mnoho z nich jsou fakt rozsáhlejší celky (klidně 2-3 hod / díl), takže se v jednom tématu lze dostat poměrně do hloubky. Každý majitel jablečného mobilu má automaticky aplikaci Podcast, pro Android je to např. PodcastAddict, ve kterých si můžete snadno přidat podcasty podle klíčových slov.
Aktualizovaný přehled českých podcastů najdete ideálně na www.CeskePodcasty.cz, kde pro nás kariérové poradce doporučuji zadat do vyhledávací lišty klíčová slova: HR a/nebo kariéra a/nebo career. V tomto formátu v CZ já osobně doporučuji:
> Career Designer podcast (rozhovory k tématu kariéry, kariérka, práci kariérových poradců, audio blogy,
> ale také všechny díly Zeptej se kariérového poradce, který tvořím od 2020 spolu s Lucií Václavkovou)
> career podcast Lucie Václavkové Kariérní příběhy (rozhovory na téma kariéra)
> career podcast Marter (rozhovory k tématu kariéry rodičů na/po MD/RD)
> career podcast Czechitas (o tématu reskillingu, upskillingu zejm. směrem do IT)
> freelance podcast Na volné noze
> HR podcast O práci Anety Kořínkové
> edu Brain&Breakfast edu snídaně RedButton
> edu podcast Mozaika vzdělávání
... opět - výčet je dnes opravdu dlouhý, do článku jsem dala moje oblíbené autory,
které už několik let poslouchám, nebo ty, které vím od dalších poradců,
že jsou právě jejich volba.
Vedle oblasti "self career development", na kterou je třeba v rámci sebe vzdělávání nezapomínat, protože je to součástí našeho odborného backgroundu, je sledování trendů na trhu práce. Samozřejmě doporučuji sledovat statistiky ČSÚ a MPSV. A pokud se vám v primárních datech hůře orientuje, doporučuji interpretaci ve formě výše zmíněné Datových snídaní, na které můžete dorazit buď osobně, nebo si je pustit zpětně na SlidesLive profilu LMC. Pokud váš původní/současný background není v HR a nemůžete tak čerpat novinky v této sféře ze svého aktuálního okolí, můžete začít odebírat newslettery různých personálek či portálů práce či se zapojit a sledovat např. diskuse personalistů a náborářů v rámci facebookové skupiny #HRdinky či #suHR.
10// supervize, mentoring a další odborná podpora
Supervize, mentoring, intervize, koučink, moderace, facilitace, peer podpora... Jak se ve všech těch variantách odborné podpory vyznat a jak ji pro sebe či tým vybírat? Velká část této části je věnována dnes všude se módně vyskytující supervizi. Ke konci kapitoly najdete i shrnutí k dalším formám.
---
Co je supervize a co může být obsahem supervizních setkávání? Nejčastější cíle (napříč obory) jsou:
> podporu týmu / organizace a vztahů na pracovišti
> podpora odbornosti a psychohygieny poradce, reflexe jeho práce s klienty
> podpora kvality a etiky služby
Supervize není a nemá být "kontrola". Naopak podstatný je tento kontext: bezpečnost & rozvoj. Lidé, kteří přicházejí k supervizorovi sdílet, by se měli cítit vždy bezpečně a tento čas by pro ně měl být obohacující a měl by rozvíjet jejich odbornost a zároveň psychickou odolnost. Může jít o formu individuální i skupinovou.
-----
Kde se se supervizí můžete v ČR setkat a jak je regulována?
Supervize je je nejvíce běžná asi v sociálních službách. Zákon resp. standardy ji umožňují, nicméně nenařizují. Supervize se ani nepočítá do povinného ročního objemu (24 hod) vzdělávání. Některé subjekty tato setkání nemají, někde to mají zaměstnanci přímo dané (interní směrnicí či projektem). Dáno je primárně to, že zaměstnavatel je pro odborný tým klientských pracovníků povinnen v případě zájmu zajistit podporu kvalifikovaného pracovníka. Může to být jakýkoliv expert schopný vést individuální či skupinové setkávání týmu. Nikde není řečeno, kdo to přesně je, ale velmi často se dnes volí právě člověk zvenčí, supervizor.
Ve školství se také možnost využití supervize pro pedagogické týmy objevuje čím dál více (celkem rozsáhlý článek i se sdílením z praxe je např. zde). Supervize je zmíněna a doporučena v metodickém materiálu MŠMT zde: Metodika k institucionalizaci podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog). Zde je v materiálů NÚV (dnes NPI) detailněji popsáno o co jde, co jsou cíle, jaké jsou nároky na supervizory a z jakých zastřešujících organizací jsou uznávání (nicméně vedle níže zmíněného ČIS je druhý subjekt už aktuálně nedohledatelný).
Ve zdravotnictví je situace podobná jako ve školství. Supervize je forma podpory doporučovaná, nicméně není povinná. Zajímavý rozhovor s doktorkou a zároveň supervizorkou najdete např. zde. O praxi supervizí ve FN Brno píší přímo na svém webu zde (právě tady se př. preferuje odborník, který nutně musí znát z vlastní praxe chod samotné nemocnice).
Velmi běžná, ale ne zákonem daná, je supervize u terapeutů. Jednoduše proto, že velmi často je součástí mnoha terapeutických výcviků právě účast na supervizích. Takže fungování odborné komunity to automaticky podporuje a v podstatě vyžaduje. Zde jsem se sama ve své praxi (jako klient) setkala s tím, že terapeut-supervizor superviduje pouze kolegy ve svém úzce vymezeném zaměření (tehdy konkrétně gestalt) a vůbec se nepouští do supervizí jiného typu. Nicméně nedokáži posoudit, do jaké míry je to normou.
Všude, kde lidé pracují s lidmi v nějakém náročnějším profesionálním vztahu, se typ podpůrných služeb, jakými jsou supervize, intervize a další formáty, postupně objevuje. Narazila jsem př. na zajímavý článek o supervizi pro zaměstnance ve vězení (zde),. Nebo se můžete se supervizí setkat v businessu jako s dalším formátem podpory, vedle mentoringu a koučinku, pro manažery (zde př. služby A. Kráslové, HR profesionálky a kariérové poradkyně).
Kdo se tedy může supervizorem stát a za jakých podmínek?
Protože žádná z výše uvedených oblastí, kde supervizi dnes potkáváme, naprosto striktně zákonem tento formát podpory nekotví (pouze doporučuje), jde spíše v tuto chvíli o určitý zájem a částečnou shodu odborné komunity dát tomuto tématu určitou úroveň a "štábní kulturu". Určité požadavky můžeme najít u tří resp. dvou organizací, které mají ambici určitého zastřešování tématu:
> Český institut pro supervizi (ČIS)
> Asociace supervizorů pomáhajících profesí (ASUPP)
a
> Českomoravský institut pro supervizi a koučing (ČMISK), který zmiňuje př. metodika NPI, nicméně jsem o organizaci už nyní nyní nedohledala
První dvě instituce pořádají také své výcviky, nicméně to není pouze a výhradně jejich doména. Najdete supervizní výcviky zaměřené přímo pro supervizory v terapiích, výcviky pro supervizory přímo ve školství... atp. Požadavky jsou kladeny už na vstupu, ve chvíli, kdy projevujete teprve zájem. Většinou je požadována:
> vysoká škola (ideálně humanitního typu, občas i na výjimku medicína právě pro budoucí uplatnění ve zdravotnictví)
> minimální počet let praxe v daném oboru (většinou jsem našla něco mezi 10 a 15 lety)
... někde navíc najdete i další požadavky:
> minimální věk (př. 30 let)
> povinnost absolvování supervize vlastní práce (př. 120 hod)
> povinnost absolvování psychoterapeutického výcviku (a to i v některých výcvikách, které nejsou pro supervizory terapeutů)
Samotné výcviky jsou většinou kombinací sebezkušenostního rozvoje + úkolů + dalšího vzdělávání + povinné praxe supervize během výcviku. Délka se velmi liší: našla jsem rozptyl mezi cca 120 - 600 hod.
-----
Vrátím se nejprve k cílům, které jsem zmínila na začátku, a pak, vzhledem k nim, i ke konkrétní situaci supervize
v kariérku.
Cíle supervizí napříč obory tedy jsou (inspirace viz Kadushin model):
1/ podpora TÝMOVÁ (zaměřené na vztahy na pracovišti)
2/ podpora KAZUISTICKÁ (edu linka, rozvoj, psychohygiena, sdílení kazuistik)
> podpora KVALITATIVNÍ (kvalita, procesy a etiky služby)
Ad 1/ Pokud je mým hlavním záměrem podpořit u svých poradců dobré vztahy na pracovišti (a ano, někdy se supervizor najímá v krizi, někdy i jen tak, preventivně), pak myslím, že dobrou práci může odvést jakýkoliv zkušený "univerzální" supervizor. Myšleno z jakéhokoliv oboru. Domnívám se, že zde opravdu může fungovat přenositelné know-how supervizora. I když na příkladu FN Brno vidíme, že i v této oblasti je pro ně důležité, aby supervizor znal velmi dobře konkrétně jejich pracoviště. Předpokladem je tu určitě formát skupinový, někdy kombinovaný s individuálním.
Ad 2/ Odborná podpora, sdílení náročných kazuistik, učení se v kontextu složitých situací s klienty atp... Pokud pominu linku psychohygieny, kde je toto téma určitě přenositelné mezi všemi pomáhajícími profesemi, domnívám se, že tady by neměl prostě supervizi vést někdo, kdo kariérové poradenství nedělá. Připomeňme si výše, kolik institucí si vymiňuje u supervizora praxi přímo v jejich oboru. Nedokáži si představit jít s důvěrou a očekáváním přínosu do hloubky případovky s někým, kdo o kariérku nic neví, nebo si jen teoreticky něco přečetl. Proč bychom v našem oboru měli tedy v tomto ohledu dávat laťku nízko, když jinde je naopak celkem vysoko.
Ad 3/ V této oblasti zacílení supervize myslím, že výběr vhodného supervizora je spíš dán segmentem, kde kariérko realizujeme. Př. pokud toto téma řeším v neziskovce v sociální sféře, pak bude vhodný supervizor s praxí v tomto segmentu, do školy bych zase volila někoho, kdo opravdu školy z praxe zná atp. Zejména pokud jsou naše témata procesy, efektivnost, kvalita... Etika je podle mě něco, co se prolíná tímto bodem, ale i tím druhým, kde jsou zmíněny hranice naší práce úzce ovlivňující psychohygienu atp. V tomto kontextu si dokáži představit i efektivní supervizi se supervizorem primárně pro terapeutickou praxi.
Bylo by efektivní mít profíka 3v1? Ano, bylo:) Ale takových lidí, kteří někde absolvovali výcvik, zároveň jsou kariérovými poradci v praxi, a zároveň mají vhled do všech segmentů kariérka, máme v tuto chvíli málo (př. ve výcviku M. Vosmík, J. Galová, ...). Já osobně bych tedy volila podle našich konkrétních cílů supervize a ne slepě pouze podle certifikace. Pokud nemám all in profíka k dispozici, možná bude lepší se zamyslet podporu pro sebe / tým prostě třeba seskládat pragmaticky, klidně z více lidí. Není to tak běžné, na druhou stranu to není něco, co by se nedělo. Prostě pokud chci př. řešit sled náročných situací s klienty, kde jsem se necítila odborně ok, možná bude efektivnější najít si mentora, než supervizora - terapeuta či lékaře atp.
Zároveň si myslím, že na spoustu témat (hlavně ta točící se okolo bodu 2/)
může být někdy opravdu než "supervizor terapeut" (který o kariérku nic v praxi neví) lepší, ...:
... mentor (zkušený kariérový poradce, který vám dokáže i poradit, vnést svůj profesní názor),
... nebo zkušený kolega v týmu poskytující kolegiální interní formální intervizi (ano, i na intervize jsem našla výcvik),
... či kolega poskytující peer podporu (zde příklad z FN Olomouc),
... nebo pro rozvoj potenciálu, posouvání se může pomoci klasický kouč,
... nebo vám konflikt v týmu vám zase může pomoci rovnat zkušený mediátor,
... či vám běžnou rutinu sdílení v týmech, kde jsou dobré vztahy, dokáže odřídit klidně někdo seniorní v roli moderátora či facilitátora.
-----
Co z toho plyne? Chcete podpořit odborně 1-1 sami sebe? Nebo chcete odborně, nad rámec klasického vzdělávání, podpořit váš poradenský tým? Tady jsou 3 kroky, jak vybrat kvalitní podpůrnou službu (a zároveň zbytečně nepřepálit požadavky, díky kterým vám ve výběru nikdo nezbyde):
1. zmapujte si potřeby: zeptejte se poradců (nebo sebe), co je fakt pálí, co řeší, co je pro ně v práci opakovaně náročné
2. podle toho určete, jaký formát (online X offline, 1-1 či skupina) přesně potřebujete a jakých cílů má být dosaženo
3. až podle toho vybírejte profíka (oblast praxe, délka a intenzita praxe, vzdělání a vzdělávání se, případně výcvik)
-----
Já osobně se mentoringu / intervizím pro další kolegy věnuji dlouhodobě víc jak 10 let. Většinou poptávají moje služby kariéroví poradci/koučové, kteří mně profesně důvěřují, na základě doporučení a dlouholetého sdílení mých profesních názorů a praxe. Pokud máte zájem, kontaktujte mě na info@petradrahonovska.cz (podmínky spolupráce a formální rámec jsou stejné jako pro klasické kariérko, více info najdete na www.KarieroveKoucovani.cz).
A ano, i já pro svou vlastní psychohygienu a držení určitého profesního nadhledu konzultuji v rámci mentoringu či peer2peer podpory velmi pravidelně a mnoho let. Nejčastěji s kolegyní Luckou Václavkovou, Markem Velasem, Katkou Peškovou a Monikou Ptáčníkovou. A zpětně hodnoceno: beru to jako naprosto kličové a plnohodnotné oborové vzdělávání.