Motivaci poskytnout propouštěným lidem kvalitní služby outplacementu můžeme samozřejmě optimisticky popisovat jako etické a společensky odpovědné chování firem, které uvažují v dlouhodobém horizontu. Ale upřímně, pokud už váš zaměstnavatel investuje čas a energii do služby pro lidi, se kterými se loučí, většinou v základě najdeme pragmatickou část rozhodnutí, postavenou většinou na úvahách > pokud propouštění připravím právně správně a navíc se bývalé zaměstnance pokusím maximálně, v rámci vlastních možností, podpořit, pak:

• snižujeme pravděpodobnost složitějších konfliktů / žalob a jiných právních sporů kolem výpovědí = náklady navíc

• snižujeme riziko pošramocení firemní pověsti, značky (jak směrem k zákazníkům, tak směrem k případným novým zaměstnancům při dalším náboru) - zejména přes sociální sítě, kdy se špatná pověst může šířit opravdu rychle, může toto významně ovlivnit zisky (zvláště v oblasti B2C) 

• zvyšujeme šanci, zejména u plošného propouštění ve velké firmě, dohodnout se při zakomponování outplacementu lépe s odbory

• zvyšujeme pravděpodobnost, že zbytek týmu, který nám ve firmě zůstal, bude mít další pracovní motivaci nejen negativní (“buď rád, že nevyhodili tebe”), ale také pozitivní tj. mít chuť firmu či její produkty/služby dále posouvat, inovovat (protože konec konců na těchto lidech bude totiž záležet, zda firma krizi ustojí a posune se dál)